Den hněvu

Hororový, politicky vysoce nekorektní a genderově nevyvážený příběh z edice Hříšné potěšení, pojednávající o Ďáblově jeskyni kdesi v Anglii, zpěvu Dies Irae za doprovodu elektrické kytary, středověkém inkvizitorovi, polském hasiči a slavném oscarovém režisérovi. Doporučeno těm, kdo se chtějí bát za temných zimních nocí!

Ukázka:

Návštěvníci začali vstupovat na úzkou cestičku a předkládali vstupenky průvodkyni, která je odměňovala úsměvem. Každý, kdo se chystal vstoupit, se nervózně podíval vzhůru na masivní balvan a poté vešel dovnitř, někdy se smíchem na rtech, a po cestě se hrdě fotografoval.

A pak se to stalo. Když pod skalnatou pastí proklouzl do jeskyně pátý návštěvník, země se náhle otřásla a ozval se dunivý zvuk.

„Hýbe se!“ vykřikla tlustá žena, ukázala na balvan a ustoupila zpět rychlostí, jakou jí objemné pozadí dovolovalo. „Jsou tam lidi!“

Krásná průvodkyně otočila hlavu do vchodu, na okamžik zaváhala a pak rychle vběhla dovnitř. Pod visícím skaliskem se ozývaly výkřiky plné paniky, aby je nakonec přehlušila další záplava praskavých zvuků a dunění. Zbývající turisté se stáhli do bezpečné vzdálenosti a zírali na hrůzostrašné drama, které se odehrávalo přímo před nimi.

Balvan se chvíli kýval a poté, jako ve zpomaleném filmu, spadl se strašlivým rachotem dolů a zabořil se hluboko do země. Osiřelí návštěvníci před jeskyní stáli jako zkamenělí. Dunivý zvuk utichl, ale návštěvníci stále ve svých tělech cítili jeho vibrace. Pak se všude kolem rozhostilo ticho. Ďáblova jeskyně byla zapečetěna.