K + M + B      1

            Po další půlhodině krušné jízdy konečně dorazili ke dveřím budovy. Kašpar slezl z velblouda a namáhavě se opřel o zeď. Černoch hbitě seskočil a s nečekanou vervou zabušil na vrata. Když se delší dobu nic nedělo, opakoval svůj pěstní výpad ještě silněji. Za chvíli se ozvaly šouravé kroky a o pár okamžiků později se dveře se skřípěním otevřely. Stál v nich vyzáblý mužík ve středním věku a s kostnatými pažemi. Na hlavě mu povlávalo pár posledních černých vlasů a ve tváři měl velmi rozmrzelý výraz.

            „Máte rezervaci?“

            „Ne, my jsme svobodní lidé,“ pronesl udiveně Kašpar a odlepil se od zdi.

            „Ale ne, máte tu zamluvený pobyt?“ zavrtěl hlavou netrpělivě domácí.

            „Ne, přišli jsme se poklonit králi, který…“

            „… se tady dnes narodil,“ dořekl za něj vztekle mužík. „To už jsem slyšel asi tak tisíckrát. Každý tvrdí, že vyšla nová hvězda, že to předpovídali proroci a kdesi cosi. Víte, kolik je hodin? Pořád se tady někdo courá a útrata žádná. Jedni sem přišli dokonce se stádem ovcí! Kdo to má po nich uklízet? A vy tady máte velbloudy? Dovnitř s nimi nesmíte, to bych tam mohl rovnou sázet zeleninu!“

            „Velbloudí trus je dobré palivo, to se vám bude hodit,“ konejšil vzteklého muže Melichar.

            „Ještě to tak, fuj! A co to máte v těch truhlách?“ zajímal se domácí.

            „Nějaké příspěvky do domácnosti,“ pronesl Kašpar a v jeho stříbrné hřívě se leskl svit zářivé hvězdy na obloze.

            „To jako dary?“ zasvítila mužíkovi očka a na jeho tváři se objevil dychtivý výraz. „Pro mě?“

            „Ne, pro krále,“ opáčil energicky Baltazar a hrnul se dovnitř. Domácí se opět nasupil a mlčky vedl návštěvu do stáje. Po cestě tiše bručel:

            „To je zase kšeft. Radši si zařídím porodnici. Návštěvní hodiny od dvou do šesti, povinné návleky a dopravní prostředky zaparkované venku!“

            Po chvíli došli ke stáji a odkudsi zevnitř zaslechli útržky vzrušené debaty.

            „Tos nemohl zajistit pořádné ubytování, Josefe? Proč tady mám být dohromady s volem a oslem?“ pronášel vyčítavě vysoký hlas.

            „Já za to nemůžu!“ bránil se hlubokým basem muž. „Zařizovali to ti dva, co s nimi máš to děcko! Prý na čerstvý vzduch! Jak jsem mohl vědět, že to domluví zrovna na ekofarmě?“